Kde domov můj, kde vlast moje?

8. února 2017 v 15:17
Měl sem to štěstí, že sem zažil pád Komunismu, viděl sem padat Berlínskou zeď a zůčastnil sem se všech důležitých demonstrací po 17.11.89 v Praze.
Říkal sem si tehdy, že naši zem čeká nová cesta.
Nevěděl sem ovšem, že ta cesta bude krátká, na rozdíl od cesty komunistické, po které náš národ kráčel nedobrovolně 40 let.

Dnes s lítostí konstatuju, že jsme na konci cesty. Stojíme na místě, protože nám chybí Vůdce, který by nás vedl vpřed.
Národ je rozhádanej, rozdělenej na Sluníčkáře a "takzvané Nácky", politici jsou rozhádaní, zkorumpovaní, v televizích do nás pořád hustěj Majora Zemana, Plechovou kavalérii, Ženu za pultem a další komunistický kraviny, prezidenta nám dělá starej komunistickej vožrala, shodou okolností taky Zeman...

Všude samej Vietnamec, Rusák, Žid, Arab...

Tohle nedopadne dobře, tohle už není moje vlast...

Místo cesty jsme na konci cesty, točíme se v začarovanym kruhu na místě a čekáme na smrt, protože smrt je vysvobozením z beznaděje...

Každá cesta, stejně jako každý příběh, má svůj začátek i konec...

To, co se žije v České republice, už dávno není plnohodnotný život, žijeme multikulti šílenství, necháme se dojit neziskovkama a hatefree culturou, ano, tihle parazité žijou z našich daní, je to smutnej konec cesty kdysi úspěšný země kdesi v centru Evropy...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 8. února 2017 v 17:19 | Reagovat

Je  opravdu hrozná, ta dnešní doba...

2 jsem-pry-nacek-jen jsem-pry-nacek-jen | 8. února 2017 v 17:46 | Reagovat

Ano, ta doba je hrozná. Chce to mít nějaké koníčky, aby se z toho člověk nezbláznil.

3 Jana Jana | E-mail | Web | 10. února 2017 v 13:08 | Reagovat

Někdy možná ani koníček neuchrání mysl před zlem kolem :/

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama